Upravit stránku

Mezinárodní přepravu nebezpečných věcí upravuje Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (dále jen „Dohoda ADR“), která nabyla platnosti v Ženevě roku 1957. Česká republika respektive ještě ČSSR ratifikovalo dohodu ADR v roce 1986. Dohoda ADR řeší především přepravu nebezpečných věcí po silničních komunikacích a s tím související činnosti, jako jsou např. plnění, balení, manipulace – nakládka/vykládka. Problematiku skladování nebezpečných látek je řešena především zákonem č. 350/2011 Sb., respektive 258/2000 Sb. nebo vyhláškou č. 48/1982 Sb.

Dohodu ADR jsou povinni dodržovat nejen dopravci, kteří nebezpečné látky převáží po silnicích, ale i odesílatelé a příjemci nebezpečných věcí. Problematickou oblastí je rozeznání hranice, kdy musíme dodržovat plně ustanoveni dohody ADR nebo omezeně jen vybrané části. Pro posouzení nutnosti dodržovat plnohodnotně dohodu ADR ve všech jejích ustanovení nebo jen vybrané části Vám stanoví specifikaci bezpečnostní poradce ADR. Poradenská činnost bezpečnostního poradce nesouvisí pouze s posouzením, zda je nutné plně nebo omezeně dodržovat dohodu ADR, ale především k zamezení rizik plynoucích z manipulace s nebezpečnými látkami jako je např. klasifikace, plnění, balení nebo přeprava.

Povinnost jmenovat bezpečnostního poradce má každá společnost, jejíž pracovní činnost zahrnuje přepravu nebezpečných věcí nebo úkony související jako je např. plnění, balení, nakládka a vykládka dle zákona č. 111/1994 Sb.

Zdroj:

Skladové objekty a jejich provoz z pohledu bezpečnostních, hygienických 
a požárních předpisů, ISBN 978-80-7263-356-0, 1. Vydání, vydalo ANAG.

Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí zde.

Předpis č. 64/1987 Sb.

Nahoru